Sony Alpha A1 - detailně otestována Ondřejem Prosickým

Vše, co potřebuji

Ten fotoaparát je přesně pro mě. Je v něm vše, co potřebuji, bezchybné rychlé ostření, dokonalý obraz ve všech podmínkách, velká sekvence snímků, pohotové ovládání. Ne, jako před lety u firmy Canon, kde jeden fotoaparát měl vysoké rozlišení, ale na akční fotku jste potřebovali zase jiný. Pořídil jsem s ní desetitisíce fotografií zvířat napříč celým světem. A přestože se objevilo několik dalších novějších fotoaparátu Sony, nebo i slušné bezzrcadlovky u konkurence, nemám vůbec důvod pošilhávat po náhradě.

V článku jsem nechtěl kopírovat technické specifikace a reklamní řádky výrobce, to je dostupné všude. Zaměřil jsem se věci, které využívám v terénu a dělají fotoaparát Sony A1 výjimečným. 

Jaký je fotoaparát

Pokud v přírodě fotografuje více motivů a vyhledáváte různé situace, asi pro vás aktuálně až na jednu drahou zde popisovanou výjimku, neexistuje u firmy Sony ideální bezzrcadlovka. Každá má nějakou přednost a pokud vedle sebe nemáte někoho, kdo vám poradí, budete při výběru tápat. Vidím to na fotografických workshopech, které pořádám. Klienti mají jasno o objektivu, ale tápou, co za tělo Sony koupit. U firmy Sony je navíc nevýhoda (v rozhodování), že jdou stále koupit i starší modely bezzrcadlovek, nejen novinky, a k výběru je toho tak ještě víc.

Tedy stručně, mým pohledem fotografa divočiny, co zkoušel všechno.

• “Á devítky” (A9 II, A9 III), předností je rychlost ostření, sekvenční snímání, menší rozlišení, horší obrazová kvalita.
• “Á erka” (A7R III, A7R IV, A7R V), menší sekvence snímků, vysoké rozlišení, dokonalá obrazová kvalita, u nových těl už i parádní ostření.
• “Á sedmičky (A7 III, A7 IV), univerzální, od každé přednosti něco, ideální poměr výkon / cena, vhodný pro většinu fotografů. 
• “A jednička” (A1), vlajková loď, umí všechno, velké rozlišení, dokonalý obraz, vysoká sekvence snímků za vteřinu, dokonalé otření.
• Ještě tu máme speciality, Sony bezzrcadlovky označené “S” na video a s písmenem “C”, které jsou ještě kompaktnější a lehčí.

Čert aby se v tom vyznal, pokud chce přejít na techniku Sony.

Nejlepší na světě

V průběhu třech let jsem zkoušel od Sony všechny bezzrcadlovky a model A1 vyloženě vyčnívá. A není to jen tím, že často používám i Sony A7 R III, který je o dvě generace starší. Vyhovuje mi i způsob ovládání A1, ty otočné voliče režimů ostření a rychlosti snímání vlevo od hledáčku, to bezzrcadlovky Sony s označením “R” v názvu nemají. Tělo má ideální velikost, menší už se hůře drží kvůli malému gripu (obzvlášť při používání teleobjektivů). Oproti starším bezzrcadlovkám Sony se zvětšila všechna tlačítka a kloubový ovladač, vše jde lépe ovládat i v rukavicích. Fotoaparát je stále poměrně malý a lehký, což ocení každý, kdo za fotografováním hodně cestuje po cestě. U Sony A1 se už zlepšila i odolnost proti nepřízni počasí. I když umýt fotoaparát od prachu pod tekoucí vodou v umyvadle, jako jsem byl pravidelně zvyknutý u Canon EOS 1DX Mark II stále nemůžu. 

Fotoaparát disponuje sloty na dva druhy paměťových karet. Můžete použít super rychlé CFexpress Typ A nebo tradičnější UHS-I a UHS-II SDXC/SDHC karty. Protože však nenatáčím videa v rozlišení 8K, použití kvalitních SD karet mě nijak nelimituje ani při ukládání ani při čtení dat. Osobně jsem používám pouze karty Sony SDXC Tough SF-G 64GB ve verzi “G” na fotografování a ve Sony SDXC Tough SF-G 64GB ve verzi “M” na zálohy. V terénu to totiž dělám tak, že každý večer po promazání snímku provedu zálohu na druhou pro tento účel do druhého slotu zasunutou kartu - ve fotoaparátu totiž můžete provést kopírování dat z karty na kartu. Zálohy (pomalejší Tough  karty ve verzi “M” pak ukládám na bezpečném místě. Na cestách tak nemusím tahat notebook ani další jiné zařízení nutné pro dělání záloh.

Bateriový grip

Přestože jsem z počátku používání volitelného bateriového gripu odmítal, mám jej nyní trvale nasazený. Obrovský pomocníkem pro pohodu držení a ovládání je zejména v Africe při fotografování z ruky s objektivem Sony FE 600mm F4 GM OSS. Sestava se mnohem jistěji drží. Pohodlnější je to i při použití objektivu Sony FE 200-600mm f/5.6-6.3 G OSS, který se v místě bajonetu rychle rozšiřuje a není moc místa na držení. Bateriový grip tu plochu pro ruku prodlouží a sestava se lépe drží, obzvlášť pokud máte rukavice. Bateriový grip je praktický i dvěma bateriemi NP-FZ100. Vždy vyndavám pro nabití pouze jednu. Nehrozí, že vyrazím do terénu bez baterie.

Pokud bude fotoaparát Sony A1 používat pouze s jednou baterii (bez gripu) není nijak výjimečné, že za den intenzivního fotografování vyfotíte až 3000 snímků. Což potěší, obzvlášť když si uvědomíte jak děsivě obrovskou baterii měl třeba fotoaparát Canon EOS 1DX Mark II a víc snímků neudělal. A ta veliká nabíječka měla skoro kilogram, u Sony je mrňavá, nebo stačí pouze kabel. A když už jsme u toho nabíjení, ještě jeden benefit. Bezzrcadlovku Sony A1 (stejně jako ostatní modely značky) jde nabíjet z powerbanky. Což už jsem v Himálaji v nouzi párkrát vyzkoušel. Je to vcelku rychlé a při dobíjení můžete současně i fotografovat. Menší powerbanku (10 0000 mAh) mám u sebe ve fotobatohu pořád, když by bylo v divočině nejhůř.  

Největší přednosti

Sony A1 se od konkurence, a i většiny modelů bezzrcadlovek Sony, liší absencí tzv. rolling shutter efektu v režimu tiché elektronické závěrky, kdy se obraz odečítá postupně a výsledkem je obludné zkreslení obrazu (potvrzuji, běžně se děje i na Sony 7R III - IV, co jsem zkoušel). To jak bude ohavné zkreslení patrné, závisí na použitém expozičním čase, intenzitě pohybu a tipu konkrétní bezzrcadlovky. Tzn., že používání elektronické závěrky, kdy dosáhnete absolutního ticha při exponování a využijete rychlosti 30 snímků za sekundu, vás u Sony A1 nijak nelimituje. Při mém focení se Sony A1 používám elektronickou závěrku vždy, mechanickou snad jen když potřebuji expoziční časy delší než 30 sekund (do režimu BULB mě to jinak nepustí). Nějaké další limity pro elektronickou závěrku jsou při používání blesku, ale to závisí na konkrétním modelu.

Přesto je Sony A1 jedna z mála bezzrcadlovek kde může v tichém režimu blesk použít. Absence rolling shutter efektu bylo dosaženo použitím skládaného snímače, odečítání obrazu je rychlejší a minimalizuje nechtěné efekty. Podobně to mají bezzrcadlovky Sony A9 II a Sony A9 III. V tomto ohledu, rychlé odečítání bez deformace obrazu, je jediným srovnatelným fotoaparátem u konkurence pouze Nikon Z9. Další běžný neduh bezzrcadlovek, se kterým se u Sony A1 nesetkáte, je tzv. “banding” - proužkování pod umělým světlem, které vzniká pomalým načítáním ze snímače. A pod zářivkami můžete použít Anti-flicker, fotoaparát se bude při použití elektronické závěrky trefovat do frekvencí světla. A na závěr, fotoaparát Sony A1 nemá žádný “blackout”, na rozdíl od konkurence, kde když se exponuje, je v hledáčku tma. Osobně to oceňuji zejména při panningu, fotografování série snímků běžících medvědů expozičním časem 1/5 s, například. 

Sony Alpha A1 - to mě zajímá

30 snímků za sekundu

V době představení Sony A1 se ve specifikacích vyjímal údaj, že fotoaparát zvládá 30 snímků za sekundu s průběžným zaostřováním a měřením expozice, což ve srovnatelné kvalitě nikdo nenabídl. Nyní (březen 2024) už máme čerstvě Sony A9 III, která zvládne neuvěřitelných 120 snímků za sekundu, ale u dalších bezzrcadlovek je obvyklé stále pouze 10 až 20 sn. / s. Můžete namítnout, vysoká “kadence” je zbytečná; možná, podle toho co nejraději fotografujete. Fotografové sportu a ti, co jako já milují dokumentování chování zvířat, si myslí něco jiného. 

Vzpomínám, jak jsem loni v listopadu nepřetržitě držel spoušť několik dlouhých vteřin, když v Botswaně lvi lovili impalu. Těch 30 sn. / s zaznamenalo vše. Skoro. Stále jsem si říkal, škoda, že tady tlapa zakrývá oko, a tam mohl být ten ocas kompozičně na druhé straně. Klidně bych snesl těch fotografií, na výběr té úplně ideální, i víc. 

Pokud u fotoaparátu chcete dosáhnout inzerovaný maximální počet snímků je nutné si uvědomit, že toto funguje jen s originálními objektivy Sony (a jen s těmi lepšími, verze GM objektivů je kompletně na seznamu) a musíte mít nastaveno fotografování do komprimovaného RAWu. Největší série snímků za vteřinu dosáhnete v případě, kdy v menu nastavíte, aby fotoaparát exponoval vždy, ne až v případě, že má zaostřeno. Při použití mechanické závěrky umí fotoaparát 10 sn / s. 

Ostření na oko

Jak se bezzrcadlovka Sony A1 objevila, každý se hned zajímal o její největší novinku, inzerované ostření na oko. Po těch letech používání mohu potvrdit, že je to výborný pomocník, ale fotografy zvířat zklamu, plně funkční to rozhodně není ve všech situacích. Obecně mohu říci, že když máte zvíře do 10 metrů, jeho oko to najde. Což v hledáčku (nebo na displeji) zjistíte tak, že v místě oka problikne malá zelená kostička. Jak bude zvíře dál, v ploše snímku menší, čekali byste na rozpoznávání oka marně. Třeba při fotografování zvířat v Africe funkce funguje podle světelných podmínek a druhu zvířete tak v 30 - 40 % případů. Spíše je to takové příjemné překvapení, šikovný asistent pro kontrolu, že máte opravdu přesně zaostřeno.

Příkladem ideálního použití zaostření na oko je portrétování blízkých zvířat dlouhým teleobjektivem, fotoaparát oko rozpozná vždy. Při velkém přiblížení je hloubka ostrosti pár milimetrů a nemáte místo očí zaostřeno na čumák, fotoaparát oko najde. S ostřením na oko lidí mám jen krátkou zkušenost, ale fungovalo mnohem lépe. Co mi vyloženě vadí, je přepínání nastavení jestli ostřit na oko člověka, savce nebo ptáka. Člověka jsem se si v nastavení vypnul úplně, ale proč musím přepínat savec nebo pták? Potřebuji oboje najednou, není čas přepínat. V žádné scéně není současně savec i pták. Ideálně to má nyní v menu novinka Sony A7R V, tam můžete nastavit i všechna zvířata současně!

Nejrychlejší AF

I když budete možnosti fotoaparátu ostřit na oko ignorovat, stále bude budete mít k dispozici jedno z nejrychlejších zaostřování na světě. Přes mnoho možností nastavení bodů a různých zón využívám při fotografování zvířat téměř neustále  “Oblast ostření, bod” a to ve variantě “S”, s nejmenším ostřícím bodem. Právě tehdy mám vždy jistotu (na rozdíl od ostření na oko), že mám zaostřeno přesně tam, kam ve fotografii chci. K tomu používám kloubový volič vpravo od displeje. Ostřící bod posunu tam, kam chci aby bylo zaostřeno. U akčních scén, kdy chci zvíře sledovat, nebo vím, že bude odskakovat nebo odlétat použiji “Oblast ostření, sledování” (Real Time Tracking) ostřící bod se na objekt přilepí jako magnet a pokud nepřestanete ostřit (namáčknutí spouště, nebo tlačítko AF-ON) nepustí se, máte jistotu že bude sledovaný objekt stále zaostřený, i pokud byste jej nestíhali v obraze ostřícím bodem sledovat.

Přestože má fotoaparát Sony A1 dokonalé automatické ostření, jsou situace, kdy používám ostření manuální. Zejména při natáčení videí, ale i v situacích, že objekt příliš daleko a neměl bych jistotu že ostřím tam kam potřebuji. Nebo v případech, kdy zvíře zakrývá vegetace a potřebuji skrze ní proostřit. A někdy už je u zvířat taková tma, že mi stejně nic jiného, než ostřit manuálně, nezbyde. Fotoaparát má pro pohodlné manuální zaostření asistenta, obraz se zvětší na barevně prosvětlených hraných lépe vidíte, co je přesně v hloubce ostrosti.

Displej a hledáček

Jednou z věcí co mě oproti starším bezzrcadlovkám Sony hned potěší je pohled do hledáčku, v určitých situacích nepoznáte, že nemáte klasický průhledový, co byl na zrcadlovkách. Slušně zobrazuje i ten zadní třípalcový displej, obzvlášť pokud současně používám Sony A7R III. Ale přiznávám, jestli něco zlepšit, mohl být rozlišení i větší a na světle se chovat lépe. Výhodou je to, že menu na displeji můžete dotykově ovládat, při focení vybírat ostřící body dotykem, nebo tak zvětšovat fotografie při prohlížení. Nové vertikální menu je mnohem intuitivnější a rychlejší než u předchůdců. Na těle mě trochu štve výklopný displej jen dozadu, preferoval bych způsob manipulace i do strany jako mají nové bezzrcadlovky Sony. I když přiznávám, že tahle “závada” může být subjektivní, jiní preferují u displeje jen zadní vyklopení. 

Dokonalý obraz

RAW data pořízená fotoaparátem Sony A1 je radost zpracovávat. Za ty roky digitálního fotografování jsem vyvolával RAWy snad ze všech senzorů Canon, Sony a mnoha dalších značek, ale ty “á-jedničkové” vedou. Použité rozlišení 50,1 Mpx je pro fotografování zvířat úplně ideální, občas totiž může obraz i významně oříznout a stále máte spoustu dat ke zpracování. Fotoaparát má dynamický rozsah 15 EV, při zpracování (používám program Capture One) může do obrazu i hodně významně “hrábnout” bez negativního vlivu na výslednou kvalitu. Nebojím se ani fotky značně podexponovat, vím, že to při zpracování nebude žádný problém.

U firmy Sony najdete i senzor s rozlišením 60 Mpx (Sony A7R IV a V), fotografoval jsem s oběma, ale na mě už bylo těch pixelů moc. U vysokého rozlišení je pro mě v divočině občas obtížné tu ostrost do snímku dostat, snadno si to “strhnete” a ten senzor daty “nenakrmíte”. Je nutné používat mnohem kratší expoziční časy, i když ta dokonalá 5-ti osá stabilizace s výkonem 5,5 EV dělá co může. Pro ještě větší rozlišení statických scén je možné použít funkci Pixel Shift, Tento režim ve spojení se stabilizací obrazu posouvá snímač při 16ti po sobě jdoucích expozicích, aby získal skoro 200 MPx informací. Nezkoušel jsem, zatím.   

Často dostávám dotazy jestli používám komprimovaný nebo komprimovaný RAW. Skoro vždy používám ten komprimovaný, přes usilovnou snahu jsem ve výsledných datech nenašel žádné limity oproti tomu nekomprimovanému. Mám více místa na kartě a mohu využít maximální rychlost snímání fotoaparátu.

Vlastní nastavení

Jednou z největších předností bezzrcadlovek Sony jsou možnosti nastavit si ovládání podle sebe. Každému totiž vyhovuje něco jiného nebo je zvyknutý na ovládání z konkurenčních značek. Většině tlačítek na těle fotoaparátu můžete přiřadit volitelně jakoukoliv funkci, tak aby vám ovládání vyhovovalo. Každý využívá fotoaparát jinak a zohlední to v nastavení. Například, já mám tlačítko AEK vpravo na zadním nastavené tak, že když jej stisknu, mám hned obraz v hledáčku nebo na displeji ve 100% detailním zobrazení (přiblížení), což je šikovné jak v manuálním, tak v automatickém zaostřování. Tlačítko C3 vlevo při prohlížení snímků mi zase po jednom stisknutí funguje na označení povedené fotografie pěti hvězdičkami. Snadno si pak doma vyfiltruji při zpracování to, co stojí za to publikovat. To jen namátkou, jako příklad. Myslím že popisovat to, jak konkrétně, co nastavit, by bylo na samostatný článek. Navíc to nastavení bude ideální pro mě, jiný fotograf preferuje něco jiného. V případě zájmu to moje vlastní nastavení Sony A1 v nějakém dalším textu shrnu. 

Sony Alpha A1 - to mě zajímá

Výhody:

• malé a lehké tělo fotoaparátu
• vysoké rozlišení s dokonalým obrazem
• sekvenční snímání se 30 sn. / s
• výborné možnosti automatického zaostřování
• dokonalý hledáček
• absence rolling shutter neduhů při použití tiché závěrky
• absence blackoutu při exponování elektronickou závěrkou
• neomezeném možnosti vlastního nastavení

Nevýhody:

• horší zobrazení zadního displeje
• omezené možnosti vyklopení zadního displeje
• fotoaparát neukládá GPS souřadnice
• vysoká cena fotoaparátu