Jak vybrat filmový materiál

Typy filmů

Pojďme si nejdříve rozdělit filmy do základních kategorií:

• Negativní černobílý film
• Negativní barevný film
• Černobílý diapozitiv
• Barevný diapozitiv

Jaký je rozdíl mezi negativními a pozitivními filmy?

Na vyvolaném negativním filmu uvidíte převrácený obraz, převrácené jsou také barvy. Například u černobílého filmu budou světlé části tmavé a naopak. Pozitivní film vám ukáže pravdivý obraz i barvy, aniž byste ho museli převracet např. během digitalizace. Má nejvěrnější barvy, vysokou vykreslovací schopnost a využívá standardizovaných procesů a materiálů, dosáhnete s ním proto velmi přesných výsledků. Oproti negativnímu filmu má také jemnější zrno. Je však také náročnější na fotografování – zatímco negativní film vám ledacos promine, pozitivní film se vyznačuje menší expoziční pružností, což znamená, že ho musíte přesně exponovat, abyste dosáhli kýžených výsledků.

Pozitivní film se využíval především k promítání snímků, ale dříve bylo možné ho také zvětšit na fotografický papír Cibachrome od firmy Ilford. Papír na zvětšování diapozitivů již neexistuje, tyto filmy tak lze především digitalizovat (na digitalizaci existují speciální skenery), zatímco negativní film lze jak oskenovat, tak zvětšit na papír. Negativní a pozitivní filmy se liší i vyvoláváním – barevný negativ se vyvolává procesem C-41 (Fujifilm pro něj používá název CN-16), diapozitiv procesem E6.

Tyto procesy se sice dají zaměnit (tomu se říká tzv. "cross process“), výsledek ale bude spíše experimentální a ztratíte tím například zmiňovanou věrnost barev. Co se týče výběru filmů na trhu, určitě převládají negativní filmy – černobílé diapozitivy ale můžete sehnat například od české firmy Foma, u barevných bychom mohli zmínit Kodak Ektachrome 100. Diapozitivy můžete najít také pod jménem barevný inverzní kinofilm.

Kodak Ektachrome / Foto: Markus Spiske, Pexels

Formáty filmů

Další dělení se bude týkat formátu (velikosti) filmu. Nejčastějšími formáty pro amatérskou i profesionální fotografii jsou filmy s označením 135 a 120.

• 135 film / 35mm film / kinofilm

Nejrozšířenější formát na analogové focení představuje kinofilm, často nazývaný jako 35mm film (název je odvozen od šířky tohoto filmu v milimetrech). Oproti střednímu formátu nabídne méně detailu a více zrna, ale jedná se o nejekonomičtější variantu, jelikož na 35mm film nafotíte 24 nebo 36 snímků. Výhodou je také snadná dostupnost a malá velikost fotoaparátů, které tento formát využívají. Kinofilm patří také do většiny automatických point-and-shoot fotoaparátů, jako je například oblíbený Olympus Mju.

• 120 film / svitkový film

120 film neboli svitkový film označuje film s šířkou cca 61 mm – jméno formátu tedy na rozdíl od 35mm filmu nesouvisí s jeho šířkou. Svitek se používá u středoformátových fotoaparátů a můžete ho nafotit v různých poměrech – poměr a počet snímků je daný formátem fotoaparátu. Například fotoaparát Pentax 6x7 využívá poměru 6 x 7 (60 mm x 70 mm film) a na jeden svitek nafotíte 10 snímků. Na fotoaparát Mamiya 645 nafotíte 16 snímků v poměru 6 x 4,5.

Svitek Ilford HP5 400 6x6 / Foto: Karolína Fialová

120 film má oproti 35mm filmu výhodu vyššího rozlišení (díky větší velikosti filmu). Bude mít jemnější zrno a lépe viditelné detaily. Nevýhodou svitkového filmu jsou mimo jiné vyšší náklady. Na rozdíl od kinofilmu také středoformát jen tak nestrčíte do kapsy jako některé 35mm fotoaparáty, často bývají velké a těžké. Svitkový film se od kinofilmu liší ještě v jednom aspektu, jeho okraje nejsou perforované.

Film se i v dnešní době používá na natáčení videa – v kinematografii se využívají různé formáty včetně standardního kinofilmu. Jediným výrobcem kinematografického filmového materiálu je v dnešní době firma Kodak.

• 8mm a 16mm filmy pro kamery

• 110 film / kazetový film

Existuje také formát s označením 110 neboli kazetový film. Kazetový film se nějakou dobu vůbec nevyráběl, ale před pár lety jej začala opět prodávat firma Lomography. Jedná se o velmi malý film s rozměry 13 x 17 mm. Nejpopulárnější byl v 70. a 80. letech, kdy se používal do malých a levných kapesních foťáků s charakteristickým podlouhlým tvarem. Postupně vznikaly také o něco sofistikovanější modely, šlo například o fotoaparáty Pentax Auto 110 nebo Minolta 110 Zoom.

• 127 film

Dále tu máme 127 film, který formátem spadá mezi 35mm a 120 filmem. Jedná se sice o velmi specializovaný film, ale také se stále vyrábí. Dá se použít v některých vintage fotoaparátech, například Rolleiflex 4x4 nebo Yashica 44. 

• Instantní filmy

Samostatnou skupinou jsou potom instantní filmy, které využívají Polaroid a Fujifilm Instax fotoaparáty. Formát a typ filmu opět volíte tak, aby byl kompatibilní s vaším, v tomto případě instantním, fotoaparátem. Polaroid filmy se vyrábí ve formátu 107 x 88 mm (velikost fotografie 79 x 79 mm) a Fujifilm Instax filmy existují v několika formátech – kromě klasického čtvercového formátu například v poměru 6 x 9. 

Shrnutí filmových formátů:

Filmy podle citlivosti ISO

Tak jako u digitálního fotoaparátu měníte hodnotu ISO, vybíráte ji také u filmového materiálu. Rozdíl je v tom, že celý film bude mít stejné ISO, proto je dobré předem vědět, na jakou příležitost budete film využívat. V případě, že budete fotit v různých světelných podmínkách, je dobré zvolit film s větší expoziční pružností, což bývají filmy s vyšší citlivostí ISO.

• ISO 50 - 100

Filmy, které jsou vhodné používat pouze ve velmi dobrých světelných podmínkách. Budou mít jemnější zrno i kresbu.

35mm Kodak Ektar 100 / Foto: Karolína Fialová

• ISO 200

ISO 200 je skvělá hodnota na běžné denní focení. Pokud s fotografováním na analog začínáte a berete si foťák s sebou ven za denního světla, ať už je jasno či lehce zataženo, "dvoustovka“ bude určitě správnou volbou.

• ISO 400

Film s ISO 400 se hodí na focení při zhoršených světelných podmínkách a ve vnitřních prostorách. Není ideální brát takový film na slunečný výlet do přírody, jinak se ale jedná o celkem univerzální hodnotu. Záleží také na tom, jaké časy vám váš analogový fotoaparát dovolí – u starších manuálních modelů je nejvyšší čas 1/500 (v tom případě by vaše fotky mohly být např. na sluníčku přeexponované), zatímco novější poloautomaty z devadesátých let mají čas až 1/2000, můžete tedy film využít jak uvnitř, tak venku za jasnějšího počasí.

• ISO 800

Na večerní či noční focení nebo špatně osvětlené místnosti to bude chtít sáhnout po filmu s ISO 800 – tyto filmy mají vyšší zrnitost a hrubší kresbu. Mějte však na paměti, že na úplnou tmu s ním nevyzrajete: pokud fotíte s digitálním fotoaparátem, víte, že v tmavých prostorách člověk snadno nastavuje hodnoty typu ISO 3200 nebo dokonce víc. Sami si tak vyzkoušejte, kam až můžete zajít – pokud film podexponujete, je možné, že profesionální skenery si s ním při digitalizaci do určité míry poradí, bude to ale na úkor zmiňované zrnitosti, která je u podexponovaných fotografií ještě výraznější.

35mm Kodak Portra 800 / Foto: Karolína Fialová

• ISO 3200

Existují pouze dva typy filmů s hodnotou ISO 3200, a to Ilford Delta 3200 a Kodak T-Max 3200. Hodí se do velmi špatných světelných podmínek a vyznačují se velkou expoziční pružností, počítejte však s výrazným zrnem.

Hodnota ISO je sice u filmů daná, dá se však změnit tzv. procesem push nebo pull. Znamená to, že např. film s ISO 400 nafotíte, jako by měl hodnotu 800 (push), nebo naopak jako by měl hodnotu 200 (pull). Push i pull mají své limity, tento postup funguje pouze v určitém rozsahu, není tedy vhodné například exponovat film s hodnotou ISO 100 na ISO 1600. V každém případě je nutné přizpůsobit vyvolávání, případně oznámit tuto skutečnost v labu, kde film necháváte vyvolat.

Černobílý vs. barevný film

Jestli zvolíte černobílý nebo barevný film, je hlavně o vaší preferenci. Pokud si chcete zkusit vyvolat film sami doma nebo ve fotokomoře, určitě sáhněte po černobílém. Barevný si sice také můžete vyvolat sami, jde ale o náročnější proces a je o dost jednodušší takový film nechat strojově vyvolat v profesionálním labu. Vyvolání barevného filmu ve fotolabu vás bude stát méně než vyvolání černobílého, ale samotné barevné filmy bývají dražší než černobílé. Cena filmů se zvyšuje i s jejich citlivostí, většinou platí, že čím vyšší ISO, tím dražší film.

Existují také černobílé filmy, které se vyvolávají barevným procesem C-41. Jedná se o takzvané chromogenní filmy – kromě vyvolávání mají také výhodu velké expoziční pružnosti, takže pokud nevíte, v jakých podmínkách budete film používat a vyvolání filmu raději přenecháte fotolabu, možná se vám tento film zalíbí. Zástupcem chromogenního filmu je momentálně Ilford XP2 400.   

35mm Ilford XP2 400 / Foto: Karolína Fialová

Vlastnosti a druhy filmů

U každého filmu najdete popsané jeho vlastnosti, například zrnitost či barvy – film je ale pouze jedním krokem v celém procesu, takže vyjmenované charakteristiky daného filmu nemusí být úplně přesné. Velký efekt má také zpracování filmu, tedy vyvolání a případně zvětšování nebo skenování. Co se týče digitalizace, každý fotolab má jiný skener, odlišný výsledek také dostanete, pokud si budete skenovat film sami doma.

Pojďme si představit vlastnosti, které filmy mohou mít. Začneme barevnou citlivostí:

Filmy podle spektrální citlivosti

• Panchromatický

Téměř všechny filmy jsou panchromatické, což znamená, že jsou citlivé na všechny barvy barevného spektra.

• Ortochomatický

Ortochromatické filmy nejsou citlivé na červenou barvu, odstíny červené tedy budou na fotografií tmavší a více kontrastní. Používaly se v rané analogové fotografii, než došlo k představení panchromatických filmů. Stále je však můžete pořídit.

• Superpanchromatický

Tyto filmy jsou určené na infračervenou fotografii, protože vnímají infračervené světlo.

V popisu filmů se můžete setkat také s pojmem senzibilizace, což znamená jednoduše zcitlivění – tzn. panchromaticky senzibilizovaný film bude zcitlivěný na celé barevné spektrum. Barvy můžete ovlivňovat také přidáním filtrů na objektiv. Barva, kterou filtr má, vám tuto barvu na filmu zesvětlí. U černobílé fotografie zase filtry ovlivňují kontrast.

Foto: Markus Winkler, Pexels

Filmy podle typu emulze

• Klasická emulze

Filmy s klasickou emulzí jsou expozičně pružnější, světlo totiž dopadá na větší plochu, fotografie ale budou mít menší míru detailu.

• T-krystaly

Filmy, jejichž emulze obsahuje T-krystaly, mají větší obrazovou a vykreslovací schopnost, ale je potřeba je přesněji exponovat, protože světlo se na nich méně rozptyluje.

Filmy podle chromatičnosti

Barevné filmy jsou balancované na určitou teplotu světla. Například film Kodak Portra 800 je balancovaný na denní světlo s teplotou 5600 K, zatímco Cinestill 800 je balancovaný na tungsten světlo s teplotou 3200 K – tento film je určený na fotografování v interiéru a pod zářivkovými světly.

Teplota filmu se opět dá ovlivnit filtrem, například s pomocí korekčního filtru 85B budete moci použít tungsten film i za denního světla.

35mm Cinestill 800 / Foto: Karolína Fialová 

Expirované filmy

Možná se vám stane, že doma najdete staré expirované negativní filmy. Tyto filmy se stále dají použít, jen se nedoporučuje na ně fotit důležité události, protože nikdy nevíte, jaký výsledek dostanete. Je tedy dobré je brát jako experiment. Záleží také na tom, jakým způsobem byly skladované (nejvíce trpí kolísáním teplot, proto je vhodné je skladovat v lednici, kde je teplota konstantní). Pokud však chcete expirovaný film nafotit, můžete se řídit obecným pravidlem, a to snížením 1 EV za každých 10 let. Pokud má tedy film ISO 200 a je 10 let starý, chovejte se k němu, jako by měl ISO 100.

Obecně černobílý materiál nestárne tolik jako barevný, kde časem degradují také barvy. U expirovaných pozitivních filmů se doporučuje je exponovat podle původních hodnot.

Na závěr

V tomto článku jsme si představili parametry a vlastnosti, které film může mít. Kromě kompatibility s formátem vašeho fotoaparátu ale není výběr filmu velká věda – stačí mít alespoň hrubou představu o tom, v jakých podmínkách budete fotit. Kritériem může být také cena a značka filmu.

Každá značka má totiž určité charakteristiky, například filmy Kodak se vyznačují teplejšími odstíny barev, zatímco filmy Fujifilm mají silnější zelené odstíny a bývají o něco studenější. Na černobílé filmy se specializuje výrobce Ilford, máme tu ale i domácího zástupce, kterým je česká firma Foma, a mnozí na ni nedají dopustit. V poslední řadě existují také nové experimentální filmy, které vám na fotografiích vytvoří různé speciální efekty. Na ty se specializují firmy Revolog a Lomography. 

chci si pořídit film

Úvodní foto: Ahmed, Pexels / Karolína Fialová